sobota 6. února 2010

Apfel Strudel


Malé děti lézávají po stromech a ten můj rodil štrůdláky. Plody velikosti grepu, tvrdosti granitu a s totální absencí cukru. Nutno bylo tedy štrůdl pečený v Jesenici hojně zasypávat cukrem a v té době jen řepný byl k mání. I tak ten rübenstrudel při každém sezení o kávě zmizel stejně neoddiskutovatelně jako mé mládí. Dnes peču závin z jablek kvality nejvyšší k čemuž mě vede jednak rodičovský pud dáti potomstvu to nejlepší, za druhé proto, že štrůdláky dle darwinova přirozeného výběru jsou dnes na seznamu vyhynulých. Taktéž u nás se po štrůdlu jen zapráší a nejsem li dosti agresivní, neochutnám. Vzhledem k tomu, že nejstarší ze všech děvčat z naší rodiny nepřičichne ni ochutná, majíc pečené ovoce, nedej bože rozinky, za stejnou, ne-li větší odpornost jako sex, musím říci, že štrůdl mnou pečený musí být vynikající.

čtvrtek 4. února 2010

Na noze nože

Thajsko, známé především davy obtloustlých padesátníků z Mnichova a Drážďan, kteří hltajíce modré pilulky nemají tuchy co jest důstojnost muže středního věku, mě nikdy dvakrát nelákalo. Já neschopen tělesného styku s někým koho nemiluji, zanechal jsem vždy tuto destinaci na samém okraji svého zájmu a i cenové slevy last momentů nechávaly mne chladným a chlad sexuálnímu průmyslu jest nepřítelem.
Chlad je to co dnes pociťuji všude kolem a abych užil chladu dokud je, pořídil jsem si nové brusle. Kvitav nápis "Made in Thailand" na krabici jemně jsem pozvedl obočí. Co si asi tak myslí Thajka balíc v expedici vysoké boty s divnými noži na podrážce, když celý život obouvá nanejvýš lehké žabky? Musím jí zákonitě já, který tuto výstroj nasazuje, přijít daleko úchylnější nežli Gerhard, kterému včera večer její sestra marně hledala symbol mužnosti pod lavinou špeku.