Sniper

Honba za penězi mne oblékla do horolezecké výstroje. Žádná novinka, oblékám se takto již čtrnáct let. Pohled na mne drže navíc zaměřovač s dalekohledem a hermetický kufřík vzbudil v dámě sdílící v ten čas se mnou zdviž finančního úřadu zájem podložený otázkou:
"Co nám to tu jdete dělat?"
"Á, má přijet nějakej papaláš, tak si to jdu vyměřit odkud ho nejlíp vodprásknout"
"V tomhle, jo?"
"To víte, kdyby přišli z bezpečnosti práce, tak mi napaří takovou pokutu, že se nebudu stačit divit".
Měl jsem pocit dobrého vtipu v němž absurdita, s níž i nájemní vrazi podléhají byrokracii, je jeho jádrem. Kol doby oběda jsem se v hale minul se dvěma v uniformě. V dveřích jsem ještě zaslechl od vrátnice:
"Prosím vás, koho máte na střeše?"
"Ale, někdo z témobajlu"
Fakt nejsem vtipnej.