středa 26. května 2010

Kufry před dveřmi

Nacházejí obvykle nevěrníci jako výraz manželčina nesouhlasu s faktem, že muž je od přírody tvor promiskuitní.
Proč ale i já musím nalézt vyměněný zámek po návratu z míst, které umožňují živit celý ten barák i s osazenstvem? To mám za to, že koukám mladým děvčatům na zadky. Ach ty ženské zákony, kdo jen myšlenkou, jakoby i činnem!
Pak mi na mysl přišlo, že jsem to byl vlastně já, kdo včera tu FABku měnil, jelikož naše prvňačka poté co ztratila dvě psací pera, kartu do mléčného automatu, peněženku, ztratila taktéž klíče od domu.
Doma nikdo a tak nezbývalo než vrátit se do práce, kde v autě jsem nechal ovladač od garáže. Takto jezdit každý den, mohl bych natrénovat i na nějaký ten cyklozávod, nebo alespoň na rakovinu prostaty. Nejsem soutěživý typ, asi bych dal přednost tomu druhému.

neděle 23. května 2010

Honza se vrací

Nejspíš do dětských let. Námětem by to bylo ku prospěchu, lež nezna příčin podivuji se proč i řemeslně. Nechci se považovat za znalce českého loutkového filmu avšak to co jsem shlédl bych přirovnal k požitku z H2SO5 doby páně Cimrmanově a zárověň nebýt chemikem.
Výtvarno Jakuba Dvorského, jenž má ztěží kde konkurenci utopil pan režisér v mizerném záběru, ostrosti a světle. Chvílemi jsem byl na pochybách, není-li promítač ožralej, jenže dnešním mašinám promítačů netřeba. A v dabingu seděl snad jen ten Macháček alias Anuška, hlas starýho Svěráka v podobě kapitána von Hergot ladil jak Presige ke kvádru. Na stránkách pana režiséra jsou krásné záběry, proč jste je nedal do toho filmu, sakra?
Kdy nás už přestanete obtěžovat nedodělky, pane režisére?