čtvrtek 21. října 2010
Naostro
Přibývající roky ukrajují paměti a tak sportovec někdy pozoruje po ranní sprše v práci, že náhradní spodní prádlo zůstalo ležet doma na komodě. Nu což, stane se. Dnes ale, seda v kanceláři na otočné židli jen tak v boxerkách, nemohl jsem natrefit na kalhoty. Panika, jinak se tomu pocitu říci nedá. Považte, pod kalhotami chybějící slipy dnes nikoho nepohorší, ale nad slipami chybějící kalhoty? Do nahého kovboje z Manhattanu mám daleko. (Chybí mi to podstatné, ano vážené dámy, je to akustická kytara) Přirozená inteligence mi vlastní navrátila jiskřičku naděje, vždyť přeci kalhoty sebou nevozím, ty jsem včera nechal v kanclu! Ano, vždy je nechávám přehozené přes opěradlo židle, na které se teď hystericky otáčím.
pondělí 18. října 2010
Robinzon
Podobný pocit jaký zažívá trosečník vhazující láhev se vzkazem do příboje je možné v době elektronické komunikace pocítit, jakmile dopisní obálka zmizí v útrobách poštovní schránky. Ztroskotanec dávno již nedoufaje v záchranu jen posílá omluvu za zpoždění, které zapříčinil život. Ano, přátelé, je tu jen prales a písek, leč není jiného než mě, by naučil Pátka vyjmenovaným slovům a diferenciálním rovnicím.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

