"Nemůžete pouštět něco normálního?" Zeptal se mě před léty dnes už bývalý kolega, když jsem v letním kině promítal Wendersův Buena Vista Social Club. "Takových normálních filmů jsou plné multiplexy, proč bych je měl pouštět v mém kině?" Odvětil jsem pro mě dost logicky, ne ovšem pro něj. Podle toho to tak vypadalo v sále, kde byl na programu film věnovaný německé choreografce Pině Bausch. Suma sumárum deset lidí, vlastně jedenáct, má přítomnost udělala počet lichým. Moderní pohybové divadlo není Lady Gaga a Wim Wenders není James Cameron. Škoda jen, že se režisérovi nepodařilo film dokončit před Pininou smrtí, ten sentiment jednotlivých protagonistů bránil mi zcela si užít krásu z pohybu. Ještě jedno negativum film má. Tady pochopíte, že nikdy si nemůžete představení v divadle vychutnat tak jako když vám kamera poskytne detail tváře baletky. Tady se hraje na plný plyn.
