pátek 22. dubna 2011

Nymfomanka

Fere libenter homines id, quod volunt, credunt. Nebo-li "přání otcem myšlenky." Před časem jsem zaslechl z úst "standardního statistického vzorku", že tzv. ženská sexuální dysfunkce je výmysl farmaceutického průmyslu. S tím se dá docela dobře souhlasit. Nelze přece léčit poruchu něčeho, co ve skutečnosti není. Podobně jako léčit plicní bronchitidu tuňáků.
Lars von Trier točí nový film o nymfomance. Nu proč ne, Formanův "Přelet" o duševně chorých lidech byl taky skvělý film. Avšak to, že jsem za celý život, na rozdíl od bláznů, žádnou nymfomanku nepotkal, sice neznamená že neexistují, ale co mě na tom udivuje nejvíc je, že jsem o ní ani neslyšel! A to ve společnosti mužů, která ráda propírá takové ty nechutnosti ohledně ...no však vy víte, je velmi podivné. Dokonce jsem ani neslyšel o nikom, kdo by o nějaké nymfomance vůbec kdy slyšel. Mám sice mezi přáteli pár lékařů, cvokaře však ani jednoho. Z tohoto prostého faktu mi vyplývá pravděpodobnost výskytu někoho takového asi stejná, jako že mě zasáhne meteorit. Nymfomanii si nejspíš vymysleli muži, doufajíce že by něco takového mohlo, snad, někde existovat. A propos, někde jsem četl, že za nymfomanku lze považovat tu ženu, která provádí sex asi tak pravidelně jako průměrný muž.

úterý 19. dubna 2011

Spor s Schopenhauerem

Kdyby se jeden jen nechával vést vůlí a nepředstavoval si jaké by to bylo, "kdyby...", byl by mnohem šťastnější, než-li by mu kdy jeho imaginace dovolila. Myšlenky totiž měnit lze, vůli nikoli, v tom nejsme s Arthurem ve při. Ale popírání vůle cestou ke štěstí nejspíš jen stěží bude. Pokud ovšem nejste alespoň tak staří jako já.