Kdysi, v roce rozdělení společného státu, byl jsem uvrhnut do špitálu v Židenicích, bych podstoupil drobným skalpovacím úkonům. Stalo se tak ve čtvrtek a já si tehdy opomněl zakoupit tabák na nudnou dobu rekonvalescenční. A když mě v úterý vyhodili, neměl jsem již na cigaretu chuť. Vím jak je teď mnoha kuřákům, kteří se marně snaží přestat, ale hold mám i nějaké ty pozitivní vlastnosti.
A je to už čtvrtý den, co mě virus nahnal do peřin a co byste řekli? Delirium tremens nikde. Jenže co když už nikdy nebudu mít na víno chuť? Jak říká starý brněnský bard Karel Höger: "A nebo ještě hůře, co když nezná víno!?"
