Biopalivo

foto Petr Prudký       sedmicka.cz

"To je ta...olejovka" pravilo mé šestileté potomstvo, vida žlutý pole lán. I přes tu malou nepřesnost jsem ovšem rád, že ví o co v podstatě jde a že si tuto rostlinu neplete s plivajícím hovadem v kopačkách. A co jí letos je! Štědrá dotační politika a zelená lobby způsobily, že se nedá v tuto dobu téměř dýchat, projíždíte-li rurálem a zapomenete včas zapnout vnitřní okruh. Připočítáte-li k tomu smrad, táhnoucí se zpoza přestárlých gruzaviků, nezbývá vám toho mnoho, proč si jí oblíbit. Nejste-li ovšem Andrej Babiš.

Norský střelec a totalita levicového intelektualismu

Když počal soudní proces s Andersem Breivikem vyjádřili někteří pozůstalí po obětech jeho řádění zbožnou touhu, že "by bylo lépe, kdyby jej tehdy policisté zastřelili". Mohu-li soudit, byla by to ta nejhorší varianta, kterou si lze představit. Považte! Téměř stovka mladých životů a žádné možné odpovědi na otázku "proč?" Není to frustrující představa, což? Ale i přesto všechno se panevropská společnost, podobná opeřencům strkajícím hlavu do písku, zuby nehty snaží ucpat si uši, oči, nos, by nemusela si přiznat skutečnost. (pojem pravda je natolik neuchopitelný, že se jej raději zříkám) Dost mi to připomíná situaci v tehdejší Třetí říši, kdy v letech 1943, možná 44, k německé veřejnosti začaly prosakovat podrobnosti o plnění plánu "Endlösung". Nikdo tomu tehdy nechtěl věřit, ačkoli téměř všichni tušili, že je to fakt. Ano, přirovnání jistě ne adekvátní svým rozsahem, dopadem a určením, ale určitě totožné svým vnímáním problému, snahou zastírání skutečnosti a bagatelizace činů s odkazem na excesionalitu, zdůvodňovanou duševní chorobou. I prvních chvílích po zatčení vraha z ostrova Utøja byla patrná snaha označit Brievika za duševně nemocného,  schizofrenního psychopata. Jenže to by bylo velmi jednoduché vysvětlení a svět ve kterém žijeme jednoduchý ani zdaleka není. 

Považovat automaticky každého masového vraha za psychopata, mi v antropologické souvislosti připadá jako čirý alibismus

Ona už samá definice duševní choroby není tak exaktní, aby se podle ní dal chirurgicky odstranit šedý zákal. Jsem přesvědčen, že běžný psychiatr je schopen identifikovat psychickou vadu v podstatě u každého jedince na této planetě. Drtivá většina z těch, jenž v Auschwitz-Birkenau vraždili židovské ženy, děti a starce nebyla nikterak více duševně chorá než jste vy, nebo já, jenž na rozdíl od několika málo jedinců, na festival Mezi ploty musíme platit vstupné.

Násilí je nám lidem blízké jako rakovina stáří. Jen soustavná péče morální ochraňuje jedince před zvěrstvem syrové duše. Považovat automaticky každého masového vraha za psychopata, mi v antropologické souvislosti připadá jako čirý alibismus, v lepším případě oportunistická snaha  psychiatra o vlastní medializaci. 

I já, jenž jsem se před dvaceti lety zřekl dobrovolně osobní zbraně (tuším že ráže sedm pětašedesát, nebo tak nějak) přiznávám, že jsem i dnes schopen bez váhání zabít člověka, pokud nastanou okolnosti, které mě k tomu vnitřně oprávní. Pokaždé když spatřím psí bojové plemeno v blízkosti mých dětí, automaticky se chystám mu v mžiku zlomit vaz. Ano, toto vnímání má každý jedinec nastavené poněkud jinak.  Na jednu stranu lze postavit téměř sedm miliónů židů, jenž si dobrovolně nechali podřezat hrdla a na druhé straně Anderse Breivika, jehož čin lze charakterizovat jako sociologickou alergickou reakci.

Snaha dehonestovat přirozenou lidskou vlastnost na společensky odporný jev postavila mnohé jedince západní civilizace před podobný problém, jaký prožívali homosexuálové před pár desítkami let.

Jenže i taková alergie musí mít svou příčinu (důsledek jsme již zaznamenali). Mohu-li si dovolit teorii a to si na svém blogu dovoliti mohu, jedná se o fenomén (ano, dnes již fenomén), kterému jsme přiřadili výraz xenofobie a jeho výkladové uchopení.

Pojem, který téměř bezvýhradně nabývá negativních vlastností, ačkoli původně má téměř stejnou společenskou funkci, jako imunitní systém v těle živého tvora. Podobně si společnost zdegradovala například výraz "pedofil" do naprosto negativního výrazu, ačkoli původní význam "milovat dítě" má k dnešnímu chápání pedofila zcela opačný obsah. Tak jako mobilnímu telefonu říkáme blbě mobil, tak místo "pedofilní deviant" užíváme jednoduše pedofil. A i xenofobie nabývá svých rozměrů od zcela přirozené "nesahej na to divné zvíře, co když tě to kousne" až po "muslimové nás všechny vyvraždí!" Jenomže snaha dehonestovat přirozenou lidskou vlastnost na společensky odporný jev postavila mnohé jedince západní civilizace před podobný problém, jaký prožívali homosexuálové před pár desítkami let.

Tendence levicově orientovaných intelektuálů tvrdě kritizovat toho, jenž vyjádří pochybnosti o člověku, jenž není kulturně, nábožensky, nebo barvou pleti totožný s ním, vytvořila atmosféru strachu. Podobně jako dnes nelze kritizovat Izrael ať už udělá cokoli, nemůže bílý Evropan kritizovat Alžírskou komunitu za nepořádek kolem popelnic, aniž by vzápětí nebyl označen za špinavě páchnoucí nacistickou kurvu, podobně jako nedávno Gunter Grass za svou přiblblou veršovanku. Takové ovzduší, důkladně pěstované po desetiletí vytvořilo flustraci, jenž zákonitě vede k sebezapření a v tom nejhorším místě praskne jako podebraný vřed.

Žádný lidský život není tak dlouhý, aby poznal změny k níž se snaží dobrat. To je zásadní omyl zastánců takzvaného multikulturalismu. Pokud k prolnutí kultur pokojnou cestou vůbec kdy dojde, bude to evoluční vývoj, čítající stovky let. A tak dlouho ambiciózní intelektuál pochopitelně čekat nechce, takže tlačí na pilu kde se dá, v tisku, televizi a rozhlase. Kdysi jsem z legrace zahnal sousedčina ratlíka do kouta, jenž to mě hrozně štval svou uječenou fistulí. Ikdyž sotva dvacet centimetrů nad zemí, prokousl mi ruku. Pokud protivníkovi odeberete veškeré možnosti obrany, začne se bránit způsoby, jenž jsou vám cizí. Zkuste vysvětlit odpírači špenátu, že se jedná o výbornou pochutinu. Ať uděláte cokoli, nevezme jej do úst. Co asi takový jedinec udělá, když jej budete soustavně kvůli odporu ke špenátu označovat za hloupého, zaostalého primitiva, který není hoden moderní vegetariánské společnosti a v poslední fázi do něj násilím začnete zelené listy cpát? V lepším případě vás pozvrací, bude-li na podměty podobného rázu citlivější, podobně jako "norský střelec", máte se na co těšit.

Žádný lidský život není tak dlouhý, aby poznal změny k níž se snaží dobrat.

Kdesi jsem četl, že dobrý manager se pozná podle toho, že toho samého cíle dokáže dosáhnout s lidským potenciálem, který je mu svěřen, nikoli s tím, který si sám vybere. Máte-li v teamu osobnosti těch nejvyšších kvalit, není třeba dobrého managera. Lidská společnost bohužel disponuje kompletní škálou lidských osobností. A s tímto faktem je třeba dopředu počítat, jelikož každá snaha přizpůsobit člověka k obrazu svému zákonitě končí genocidou.