Jda ránem do pekárny ulovit něco k svědku, potkám u Emila potkana. Událost u nás v rurálu vcelku nevídaná, neb od doby kdy zkrachoval mlýn, není co by hlodavec u nás pojedl. No taky byl hlodavec řádně tuhý, ba dokonce zdechlý.
Odpoledne, když mi přišla chuť na poličanskou dvanáctku od Emila, tam potkan ležel pořád, jenom děti kolem něj položili kytičky. Není nad to umřít na vesnici.
