Impotent

"O tu bych si neopřel ani ukrajinu", odpověděl jsem na kamarádovu větu holou, právě když zvedaje významně obočí, pohazoval hlavou směrem k vyleštěné, círka čtyřicetileté šmetině, snad i mladší, ale přes vrstvou emailu v gesichtové partii to nebylo dost dobře poznat. Na otázku, zda-li nejsem impotent, jsem podotkl že ne, jelikož ještě stále pravidelně v půl páté ráno nemohu spát na břiše. Jenom ta pubertální nutnost za každé situace měnit demografickou křivku již jaksi pominula. Tento fakt nejspíš stojí za poznáním, že kdežto před pár lety byla zhruba polovina žen v okolí krásná (po půl litru Pálavy i 75 procent), nyní potkáte čistý půvab stejně pravděpodobně jako altruistu v parlamentu. Ale, zaplať pámbů, ještě nějaké jsou, myslím ty s vlastní barvou vlasů a tváří bez přidané hodnoty. Například při čtení letošního čtvrtého Reflexu jsem se na straně 42 po dlouhých letech opět (skoro) zamiloval.

Vyryjte si!

Talent některých obchodních kreativců bývá vskutku úžasný. Tak například, americký gigant Apple vám zdarma vygravíruje na váš nový iPad co se vám zamane. Není to úžasné? Zdarma. A když za dva roky přijde firma s novinkou (to samé, ale lépe marketingově naservírované) tak si budete muset honem honem pořídit tu skvělou novinku. A ten starý někomu prodáte. Jestli se ovšem najde někdo, kdo by chtěl koupit ojetinu počmáranou slovy "Bobanovo - nesahat", nebo "muj milášek". Čím méně second handu, tím větší obraty.