pátek 20. června 2014

Pytlík na hlavu

Včera jda po maliňáku před národním stál stánek s aktivistkami jež pod heslem "rovnost mezi ženami a muži" nabízeli journal o čtyřech stranách pod názvem "Noviny bez předsudků". (Plátek krom grafika autorsky neobsahoval žádného muže - tomu říkám k...a rovnost) S povděkem jsem však odebral tiskovinu zdarma, neb pokud-li při jídle hledím do tisku, připadám si méně úchylněji, než když čučím do mobilu. A u jídla já potřebuji čist!
Téma se týkalo (jak jinak) genderového problému, (gender studies mají jen a pouze problémy) a to konkrétně žen vyznávajících islám. Přiznám se, že jsem čekal prvoplánovitě proislámskou pseudohumanistickou kampaň za toleranci Mohameda bez ohledu na listinu základních lidských práv a svobod, ale je zřejmé, že i feministky vědí že vlastní zájmy jsou víc než politická korektnost.
Na závěr tomu všemu bych nabídl řešení problému se zákazem nošení šátku, burky a hidžábu v něterých západoevropských zemích.
Kdysi před lety jsme s přáteli podnikli cestu do Británie a tam v Londýně jsme shledali, že se nesmí na veřejnosti popíjet alkohol. "A to má být svobodná země?" říkali jsme si tehdy. Avšak místní komunita bezdomovců, povalečů a dalších sociálních skupin, kterým je popíjení alkoholu na veřejnosti životním krédem, používala proti kontrole lest v podobě papírových pytlíků. Do pytlíku strčíte pivo a pak pijete cosi z pytlíku. Kontrolní orgán nemá právo vám nahlížet do vašeho osobního pytlíku bez povolení prokurátora, takže není jasné, jestli popíjíte skotskou nebo kolu.
Pokud by muslimská žena zahalená v čemkoli si přehodila přes hlavu pytlík podobný těm co se používají na pivo, muselo by se k tomu přistupovat stejně jako k tomu pivu, ne? A já bych osobně raději, aby všechny ženský nosily vlasy pěkně rozpuštěné.