rozhlasová hra o dvou dějství
Podporučík Vašina vypověděl, že nahrávku, pořízenou v luxusním hotelu Kempinski ve švýcarském Konstanz, pořídil na příkaz svého přímého nadřízeného kapitána Minaříka, kterému ji také předal. Jelikož není známo, kde se kpt. Minařík právě nachází, předkládáme tedy pouze úplný přepis této nahrávky.
Protože dešifrovací orgán kontrarozvědky do této chvíle nebyl schopen identifikovat oba aktéry rozhovoru, jsou v přepisu označeni jako osoba MJH a osoba JP.
JP: Honzo, kde se flákáš, tě hledám čéče hodiny, ten pikolík u zvonku tvrdí, že tu nikdo jako ty zapsanej nejni.
MJH: Sem padlej na hlavu, zapsat se pod svým jménem, to se hned vyzvoní a pak je to jedno interview za druhým. Co mi chceš, Jarku.
JP: Máš se zítra stavit na konferenci, že něco chtějí vědět, nebo co já vím.
MJH: Ty, já tam nejdu, zas po mě bude řvát, Zrzoun votravná, von si prostě furt mele svou a starej mu to žere.
JP: Kterýho starýho myslíš, teď máme tuším tři starý. Pokud vím Gé dvanáctku, Bé třináctku a Ačko pětku a žádný se svého pontifikátu nehodlá vzdát.
MJH: a to je jedno, hele ty mi něco tajíš, ty něco víš, hele kápni božskou
JP: ale no tak...vím, no, ale neměl bych ti to říkat, ikdyž seš kámoš.
MJH: tak počkej, neřekneš, ikdyž jsem kámoš? tak tos mě teda nasral, teďkon, fakt, jako nikdy, ty vole. Sem fakt vytočenej.
JP: No tak se nerozčiluj hned, ty seš labil fakt.
MJH: tak já jsem labil, jo, tak já ti řeknu kdo je tady z nás dvou labil, já ti to řeknu.
JP: No tak já ti to povim, ale ne že mě práskeš, bych pak lítal v průseru,
MJH: znáš mě, ne? Hrob je proti mě drbna.
JP: No, vono je to takhle, víš. Voni už se jako dohodli...
MJH: Kdo voni, jako Zrzoun a ty jeho podržtašky.
JP: no, tak nějak, voni tě tam chtěj jen proforma, aby pak nikdo neřekl, že tě jen tak chytli na ulici a upálili.
MJH: Upálili! Šílíš, oni mě chtěj jen tak chytit na ulici a upálit?
JP: ale dyť ti to melduju furt, tě nikdo chytat nebude, ne
MJH: No to jsem rád, tos mě uklidnil
JP: a to upálení má být na náměstí
MJH: ty ses posral! jaký úpálení, teď říkáš, že mě upalovat nebudou.
JP: furt to převracíš, říkal jsem, že tě nebudou chytat
MJH: tak jak mě upálí, když mě nechytnou?
JP: dyť to povídám, normálně tam přijdeš oni se tě na něco zeptají, to je fuk co odpovíš, to už jsem vysvětloval, ne? No pak tě posadí na tu hranici a škrt.
MJH: Já jako dobrovolně přijdu a nechám se upálit, zaživa!
JP: No, pálit oběšence nemá takový mediální efekt, to víš, starej si potřebuje vylepšit píárko.
MJH: A to si říkáš kámoš, poslat svýho kámoše na smrt a ještě takhle hnusnou. Víš jak to nesnáším, vždycky když se na jaře vypaluje tráva, tak se z toho pobleju.
JP: Ty mě nenecháš domluvit, poslouchej, pod tou hranicí je propadliště, to znáš, ne?
MJH: Ne, neznám, já mám strach,
JP: Ale znáš, pamatuješ jak jsme na staroměstským věšeli toho německýho profesora? No, jak se pod ním propadla podlaha, takovej novej patent, z Anglie tuším, teda tady to obšlehli bez licence.
MJH: já se bojím, co mám dělat, do prdele
JP: Nehysterči, prosím tě. Jak se udělá kouř, čumilové tě ztratí z očí, podlaha se propadne a …
MJH: a já budu oběšenej, pane bože, co jsem komu špatného udělal?
JP: hovno oběšenej, propadneš se dolu a tam tě zadem protáhneme ven, to je to tak nepochopitelný, nebo co?. Hele, zrznoun tyhlety tyátry nesnáší, jeho psychoanalytik tvrdí, že je to schizma z dětství, pomořanská Bety mu nechávala škubat husu a zpívat koledy, vždycky když ho načapala, jak si hraje si přirozením.
MJH: Upálí a ještě oběsí...za to že si v Zrzoun dětství honil piňďoura.
JP: No a pak máš na vybranou. Nepočítej, že se ještě někdy ukážeš v Praze, na to zapomeň, ale taková vilka někde tady u Bodamského jezera, co? Jo to je vlastně tady, sakra. Nebo raději středozemí? Tam bývá v zimě teplo jak v létě v Husinci. Možností je, Honzo.
MJH: co když si zlomím nohu?
JP: strčil jsem ti tam slamník.
MJH: co když mi chytnou fousy?
JP: pujdeš tam celej mokrej a už toho nech, zítra v deset ráno, vem si něco slušnýho na sebe, vypadáš jak houmles.
Podporučík Vašina dále uvádí, že záznam z konference nebylo možné provést, protože vstupné přesahovalo denní limit na kulturní akce, stanovený vnitřním řádem oddělení kontrarozvědky a na open-air produkci nebylo možné pořídit audiozáznam, proto předkládá jen vlastní výpověď.
MJH: Ty, Jarku, nečudí to už moc? Nemělo by se to teď propadnout?
JP: No, mělo, ale někdo to tu vyšprajcoval
MJH: Co to žvaníš? Dělej něco, se tu peču, ty vole!
JP: To je těžká věc, Honzíku, kdybys mě alepoň jednou poslechl, jenže ty si furt vedeš svou.
MJH: Dyť sem udělal cos chtěl! Šmarjá, mě doutná býbr.
JP: No a proč si před Zrzounem mával tou oškubanou husou a zpíval “My tři králové jdeme k vám...”
MJH: Ježiš, fór, nepochopíš fór?
JP: Já jo, ale císař římský už moc ne?
MJH: Kurva, dělej něco. Tady sfajruju jak cajtung!
JP: Já do toho kopnu, ale nevim, fakt nevim.
Následně ppor Vašina uvádí, že byl odvlečen pořadatelskou službou a následné události již nemohl zaznamenat.
Vašina, vás tak ještě někdy pošlem do Švajcu, co ste to, sakra, za fízla, dyž se necháte takhle vodbejt? Přivezl ste nějakou čokoládu? Co? No aspoň něco. Stopatnáct kilo? Do prdele, jak ste to dostal přes čáru, Vašina? V zinkový rakvi? Ty jo. Vy se mi zdáte, docela schopnej policajt, teda příslušník, samozřejmě. Vašina, máte týden služební volno.
Himlhergot, Karásková, to už nepiště, tohlencto porád! Vyixujte to, vocaď, pocaď.
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX, to je děsný tenhlecten civilní perzonál!
číslo jednací: 56-987
podepsán: npor. Kutil Stanislav
