čtvrtek 26. února 2015

kapitola šestá - Příčiny a důsledky světové ekonomické krize

Ačkoli se přední světový ekonomové domnívají, k hospodářskému poklesu dochází na základě finanční deregulace a liberalizace kapitálových transakcí, nezle popřít že základním a  neklamným znakem ekonomické recese je především to, že se na Wall Street začnou sjíždět turisté, aby pozorovali, jak z mrakodrapů vyskakují finančníci. Pak je často možné zaslechnout věty, jako například: Doris, to je ale příšerné, vidíš to, tak úžasný oblek od Versaceho, to snad už nikdo nevyčistí, nebo: Podívej Franku, ty Rolexky ještě tikají, nejsou ty Švýcaři úžasní?
Pojďme ale příčiny celosvětového hospodářské poklesu rozebrat poněkud podrobněji. Jak je známo, v době před celosvětovou ekonomickou krizí byla k dispozici pouze jedna studie, která se ovšem současně zabývala možností dopadu obrovského meteoritu do ústí řeky Hudson, což by způsobilo úplné zatopení New Jersey, následkem čehož by klesly ceny zahradních bazénů na minimum. Jakož taková ale nebyla nikdy brána vážně, protože popírá jeden ze základních kamenů moderní ekonomie a to ten který tvrdí, že meteorit spadne do pouště Gobi. Nyní, kdy se celosvětovým kapacitám v oboru ekonomie zdá, že krize ustupuje je těžké najít někoho, kdo by neměl vlastní studii ekonomické krize. Jistě pochopíte, že v takovéto záplavě snůšek blábolů a nesmyslů se lze jen stěží orientovat a proto přinášíme laickému čtenáři základní přehled těch nejvýznamnějších myšlenkových proudů, které načrtly možnosti chování v tržní ekonomice bez negativních dopadů na hospodářství.

První a naprosto signifikantní skupinou je mozkový trust nositelů Nobelovy ceny za ekonomii Ostromová - Williamson, která po podrobné analýze trhů dospěla k názoru, že za poslední celosvětovou hospodářskou krizí stojí zcela zásadní nedorozumnění terminologie, kdy byla zpočátku hypoteční krize ve Spojených Státech chápána jako krize hypotetická. V důsledku tohoto flagrantního pochybení, které má původ pravděpodobně v elektronické korespondenci opatřené počítačovou autokorekturou balíku Microsoft Office mezi centrální bankou a prokuristou holdingu Lehman Brothers Normanem Coenem, se stalo, že pověření pracovníci FEDu namísto okamžitých regulačních opatření nedopatřením odjeli na společný team building na Havajské ostrovy.

Trochu mimo hlavní myšlenkový proud stojí stanovisko předsedy mezinárodního měnového fondu Dominiqua Strauss-Kahna, který tvrdí, že za mezníkem k rozpoutání světové ekonomické krize stojí všeobecný nedostatek sexu, především toho orálního. Jak prohlásil na loňském zasedání států G8, cituji: “Když tento nevyvratitelný fakt nedokáží pochopit čelní představitelé vyspělých ekonomických států, jak to pak chápat běžný daňový poplatník, jakým je třeba pokojská v hotelu?” Podobný názor sdílí i William Jefferson Blythe III., známý pod uměleckým jménem Bill Clinton, který ovšem poukazuje na sociologický efekt odporu k obligatoriu a vidí v tomto směru ještě rezervy, které je možné využít, cituji: “V tomto ohledu je třeba vytvořit nabídku tak, že ostentativně popíráme poptávku, trh se pak nelogicky chová tak, že ony pak sami přilezou a žádný poklopec pro ně není překážkou. Taktéž je nutné vzíti v potaz, že se rok co rok na trhu dospívají neustále nové a nové subjekty, na které je třeba se zaměřit a dát jim šanci.”

Dalším směrem se ubírá pokračovatel teorie Miltona Friedmanna, prezident Jugoslávie, nebo snad Visegradu, (kdo to má přesně vědět, že?) Václav Klaus, který jako příčinu globální finanční krize udává jakého si Václava Havla, enviromentalismus a server Youtube. V několikahodinovém rozhovoru, poskytnutém týdeníku The Economist rozebírá Klaus podrobně jednotlivé příčiny, které se ovšem redaktoru nepodařilo zaznamenat, jelikož mu náhle někam zmizela propiska.

V neposlední řadě je třeba zmínit názor ekonomického analytika deníku New York Times Thomase L. Friedmana a jeho podrobný rozbor takzvané čínské měnové bubliny. Friedman poukazuje především na pevný kurz čínského oběživa k americkému dolaru a následně pak neschopnost reakce amerických finančních institucí, především jejich představitelů, kteří často ani nejsou schopni vyslovit slovo jüan. Tuto neblahou skutečnost potvrzuje sekretéřka šéfa FEDu Bena Bernankeho Thelma y Louise, který údajně vždy když měl hovořit o čínské měně, vymluvil se na bolesti břicha zbytek dne strávil na toaletě.
Thomas Friedman navíc nastiňuje strategii, kterou by se centrální banka Spojených Států měla ubírat. Jde především o tlak na měnu k radikalní inflaci, kdy by dolar v kurzu s například eurem dosáhl záporných hodnot, (poněkud abstraktní pojem, což?). Tímto způsobem by se Spojené Státy nejenom zbavily veškerých dluhů u čínských bank, ale naopak čínské banky by pak dlužily Spojeným Státům. Podle posledních ekonomických zpráv se právě FED touto možností vážně zabývá a do řad tohoto mimořádného projektu byli pozváni experti jako například Arnold Schwarzenberger či Jean Claude van Damme.