Dostatečně zmasírován propagandou zdravé výživy jsem zakoupil zelený čaj místo oblíbeného Darjeelingu. Nějak jsem při své roztržitosti přehlédl adjektivum "jasmínový". Nu, jak to povědět? Stále mi to něco připomínalo a jak se hrnek prázdnil vzpomenul jsem si. Ha! Takto to vonělo v babiččině prádelníku. Na to že bábi a její prádelník tu už pětatřicet let nejsou, je to docela slušný paměťový výkon, ne? Na druhou stranu, pít babiččin prádelník není to pravé ořechové. Takže pokud to někdo užijete, mám tu krabičku téměř plného Ahmedu.
Já to fakt nemůžu pít, nekecám.
