Genderové kvóty, platová nerovnost a matky.

Vztah matky s dcerou je dnes podrobně popsaný fenomén. Ovšem jaké dostává rozměry když zjistíte a pochopíte důsledky, které se na první pohled jeví s tím naprosto nesouvisející? Třeba nerovnost platů mezi muži s ženami? Ráno jsem vyslechl stručný výtah z přednášky Psychologa Tomáše Nováka o destruujícím vlivu neustále umravňující matky na své dcery. V kariérních poradnách se nejvíce vyskytují ženy okolo 35 let s magisterským titulem. Proč zrovna ony? Jsou vzdělané, už ne mladé a zároveň ne staré? Jejich společným jmenovatelem je tragicky nízké sebevědomí a to má z největší míry na vině neustále kverulující matka. Ta osoba, která své dceři za každé příležitosti řekne, jak je neschopná, že nic neumí a že skončí špatně.

Buzerující máma je společensky stejně nebezpečná jako alkohol, drogy, záporná úroková sazba nebo adventní večeře v rodinném kruhu. Měl by na to být paragraf.

A co by na to asi řekla Jiřina Šiklová?

Ta krásná adjektiva

Funkce přídavného slova ve větě je především posilující. Něco jako silný bujón pro akutní výživu, přímá životní skutečnost dle pojetí Bedřicha Nietzscheho, nebo další dávka očkování pro naivní pocit vlastního bezpečí před vnějším světem.

V postfaktické době (slovo postfaktický "postfaktisch" bylo vyhlášeno v Německo v roce 2016 jako slovo roku)... tedy v postfaktické době se s booster adjektivy setkáváme dennodenně. 

Třeba Hanka Řičicová na rádiu Wave používá krásný výraz "velká pravda" (jaká je asi ta malá), nebo dnes v titulku na serveru irozhlas sousloví "sociální realita".

Kolik realit v současné době lze pozorovat, paní Apoleno?

Zboží už mám zakoupené!

 Kdysi před léty jsem četl v časopise rozhovor s jedním cestovatelem, ve kterém popisoval své zážitky z středoamerické Belize. V té době se tam na ulici nabízeli drogy se stejnou vehemencí, s jakou vám v centru města neziskovky nabízejí virtuální pocit solidarity. Cestovatel pravil, že nelze nabízené zboží odmítnout slovy, že "nechcete" drogu. Prodejce zkrátka nechápal, že by někdo (a už vůbec ne gringo) mohl "nechtít drogu"? Jediné co pomohlo, bylo říci, že drogu už máte. To byl jediný způsob, jak se jej zbavit.

Dnes jsem likvidoval obsah pošty, včetně reklamního smetí. BiBro je laskavý a nabídne vám reklamu pro příště nezobrazovat, nicméně se zeptá proč. Jedna z nabízených odpovědí zní: "Zboží už mám zakoupené."