Přechylujme se!

Ano, budu se opakovat! Za prvé, témat k publikování není mnoho a pak opakování je matka moudrosti. Ale řekněte mi upřímně, jak si představíte matku (nyní není řeč o moudrosti), která se jmenuje Markéta Slezák? Já tedy s knírem a fajfkou.
Jsem tedy v rámci svobodné nediskriminované společnosti za to, aby si muži mohli svá příjmení přechylovat. Už to vidím:

"Dobrý den, zdravím všechny příznivce sportu, hokeje především, od mikrofónu se vám hlásí Robert Zárubová, začala nám druhá třetina a puk drží naši, Plekancová dává na Jágrovou, ten nahrává Eliášové, ten vrací zpět, rychlá otočka, puk dostává Rachůnková, pálí a góóóól, góóól, Rachůnková opět deklasoval Ersberga,  krásný okamžik tohoto zápasu!"

Více šafránu než lásky!

Slavnost v dobách hojnosti ztrácí mnoho ze svého půvabu. To musela být ale oslava, když má prababička jedla na své svatbě šunku. Poprvé v životě!

Dnes je oslavencům po ránu nevolno z nadbytku dne předcházejícího. A tak jednomu zůstane vzácné jen to nikdy nepoznané. A pak přijde doba, kdy i ochutnat poprvé šunku už nedává člověku smysl. 

Inflace médií

Výsledkem sociologického průzkumu, otištěného nedávno v časopisu Respekt je zjištění, že polovina dnešních dětí nemá svůj vzor. Což je údajně špatné, poněvadž jedinec bez motivace je totéž co komunismus bez nepřítele.

To, že si s tím vědečtí pracovníci moc nevědí rady je pro ně skoro až příslovečné, jelikož cílem není pomoci společnost z krize, ale získat nějaký ten grant.

Ve výčtu možných důvodů, proč se tak děje jim neomluvitelně unikla rozmělněnost spektra potencionálních autorit. V dnešní době, kdy může veřejně publikovat kdejaké pako na svém blogu, je těžké hledat kohokoli, ke kterému je možno upnout svůj obdiv. Tak jako pravil superpadouch v jedné pixarovce: "A když může být superhrdinou každý, nebude jím nikdo!"

Já jsem naopak rád že děcka, než-li by se vzhlédla v fekální produkci současných masmédií, raději nevyberou nic. Trochu mi to připomíná volby do parlamentu.

Pohanstvo

"Vánoce jsou blbost!" Pokud tuto větu zaslechnete od osmiletého dítka, je evidentní, že zde něco nehraje.
"Jak to myslíš?"
"Správně se má slavit slunovrat." Tak to už je poněkud lepší, neboť je přeci jedno jak se tomu říká, hlavně že dostanou dárky, nicméně to dítě to nemá z vlastní hlavy.
"A jak si na to přišla?" Zbytečná otázka, když víte, že její matka je militantní ateista.
"No to je přeci jasné, křesťani ukradli slunovrat a nutí ostatní slavit vánoce."
No ruku na srdce, lide český, povětšinou bezvěrecký, nejsme tak trochu pokrytci?

Lux Redit

Vědouce že je čeká ještě skoro tři měsíce tuhé zimy, mi není zcela jasné, proč staří národové vlastně slavili slunovrat. Pokud odmyslím příležitost k požití medoviny, zůstává jen cosi duchovně nelogického. 

Návrat světla se kromě Švédska asi už nikde moc neslaví, obzvláště po té, co papež Řehoř posunul kalendář a svátek Lucie, angelum lucis, se tak ocitl v jiném čase než slunovrat. To ovšem není důvod, proč se dneska nenapít, přesně podle rčení: kdo chce psa bít, vždy si hůl najde.