 |
| http://i.telegraph.co.uk |
"Prosím tě, nikomu to neříkej...budu otcem" pravil můj vrstevník se zjevnou nervozitou v hlase. Ani jsem se nezeptal, zda-li o tom ví jeho manželka a pubertální děti a probírali jsme jak se člověk po čtyřicítce dokáže vyrovnat s novorozenětem. Ovšem fakt, že rodičkou bude jeho vlastní žena mě vyvedl z míry víc, než představa prošedivělého muže u porodu? Už vidím ty porodní asistentky s otázkou: "vy jste budoucí dědeček?"
"Vy spolu ještě spíte?" Ptám se nevěřícně. " Já měl za to, že ženská po druhém porodu není toho fyzicky schopná!" Inu, vlastní zkušenosti jsou jednak nepřenositelné a pak ani nezobecnitelné.