Krize finanční, či-li ekonomická dělí společnost (jako by nestačila prezidentsko-volební polarizace) na dva základní tábory. První z nich tvoří jedinci, jenž najednou mají tolik času, že neví co s ním. Ti by mohli psát blogy od rána do večera a pak jít spát. Ti druzí naopak podle zákona zachování hmoty, času a energie touží po třicetihodinovém dni a i ten by byl krátký. Pak se není co divit, když procento nezaměstnanosti stoupá, když si polovina populace usurpuje druhé zaměstnání.
