Vypuděn touhou matky našich dětí po mrzkém penízu jsem vzal potomstvo v den kdy Bůh odpočíval do biografu zbaviv jí tak rušivých elementů. (Biograf-to je slovo, co, měl bych o tom napsat). Nabídka v ten den byla stejná jako u řezníka v dobách mého dětství. Nezbylo než přetrpět skřítka v naději, že všemu je jednou konec. Půvabné bylo pozorovat rodinku před námi, jejíž hlava se náramně bavila nad pasážemi, které ani dětem nepřipadaly vtipné. Ach, jak jen mohu býti recenzentem, nemaje pochopení pro lidskou prostotu. Když tvůrce nemá invenci pro vtip nechá v díle krkat herce. Mizernost dětského filmu by se dala jednoduše vyjádřit přímou úměrou s počtem krknutí v něm. Hodnotím-li spektákl, tak bodově od nuly do deseti, pod šest nemá cenu marnit čas. Po posledním prožitku bude těžko mě do kina dostávat zpět, ale Alenka Tima Burtona to asi zvládne. Jak jinak když v tom hraje Johnny , jehož děvče jsem miloval už v dobách kdy masny zely prázdnotou.
Skřítek Rolli ***
