úterý 4. května 2010

Pozdě

V jedné povídce od Roalda Dahla nechá žena svého muže v domě obávajíc se zmeškání letadla. Letadlo stihla, leč manžel se v opuštěném domě zasekl ve výtahu, kde v dobách předmobilnětelefonních pošel žízní a hladem.
Já tu dámu chápu. Sám neschopen přijít kamkoli pozdě trpím v dopravních zácpách jak Záhoř na svém loži. Můj spolužák je pravým opakem tohoto. Poslední dubnový týden vyrážíme spolu na slané vlny dalmátské a tak mu volám:
"Čiko, nemáš vysílačky, ty moje mají mizerný baterie."
"Mám, nemáš doma pilu?"
"Mám, na co potřebuješ pilu?"
"Ale, měl už bych pořezat ten vánoční stromek"
Přiložit jolku pod čarodějnici, no řekněte, není ten Čiko senzační?