Kdysi mi pan Hurník mladší vysvětlil, proč nesnáším soprán. Tremolo, přátelé. Ta obsese z barokních dob nedovolí mi, abych ocenil výkon sólistky. Když už ženský hlas, tak jedině v chóru. Myslím skutečně hlas, nikoli ústa, která měl na mysli sbormistr (nomen omen) Kulínský. Těžko je pak pochopit, proč jdu v neděli večer do besedňáku. Na druhou stranu je nutné dodat, že Magdička Kožená mému uchu lahodí, ale abych si dokázal vychutnat projev nejlepší světové mezzosopranistky, to také právě nesvedu. Ale hudba to byla úžasná. Posuďte sami.
