Šmigrus

Koledovat jsem byl v životě tak asi třikrát, naposledy když mi bylo šestnáct a to byla vlastně zdvořilostní návštěva, aby rodiče děvčat mohli jim pak mluvit do duše řkouce: Vidíš, to je ale slušný chlapec, toho by sis měla hledět! Nutno ovšem podotknout, že mě jejich pozornost nezajímala, až na výjimky, ke kterým jsme nedošli, neb bydlely na jiném sídlišti.
Jsa znalým alkoholikem vím, že způsob konzumace spojený s koncem velikonoc patří k těm nejhorším zážitkům, které bych nerad kdy zažil znovu, proto šmigrus ignoruji. Po loňském zážitku, kdy podnapilá suita v našem domě nedokázala pochopit vztah feministek k pašijím v českém stylu, jsem byl rád, že se matka mých dětí rozhodla pondělní dopoledne trávit v obchodech s obuví.