Bez dotyku.

Můj pohlavní život jde ruku v roce s vývojem bankovních služeb. Nebudu hovořit o mužské přitažlivosti a její závislosti na objemu finančních zásob, to se stačí podívat jak vypadá Bakala, že. Jde mi o to v jaké podobnosti se vyvíjejí platební karty a já. Tak třeba před dvaceti lety jsem používal kartu, která se "protahovala", (tam a zpět a hodně krát) což byl příměr k mému intimnímu životu dosti blízký. Následovala karta "zasunovací", méně vzrušující, ale pořád to bylo aspoň něco. Vloni na podzim mi přišla nová mastrkardka, s adjektivem "bezkontaktní". Tak to už fakt nestojí za nic. Je to rychlé, bez prožitku. Děsím se, jaký bude další, novější typ. Každopádně mi zůstanou alespoň ty platby.