Jak jsme opět nevyhořeli.

Kolem páté odpolední, dojda k názoru, že mnou vykonané úsilí na zvýšení HDP dnes již překročilo normu, vydal jsem se k milovanému domovu. Že tak v tu chvíli učinilo téměř 90% obyvatel města mě i motor auta nechávalo chladným a pohled na pokutující policisty ve mě vzbuzoval pocit satisfakce. Vida, že něco není zcela v pořádku vystoupil jsem v garáži z vozu a můj detekčně/analytický nos mě neklamně dovedl do kotelny, kde náš rodinný Dakon vařil asi jako Maracana při jihoamerickém finále. A tak jako Jirka Grygar otvíral okna vesmíru, tak dokořán byla dvířka kotle. Nu což, sjednal jsem nápravu a představil jsem si jak asi pan Okrouhlík, náš pojišťovací agent, právě škytá.